Témata měsíce

Česká republika si půjčuje každou sedmou korunu, kterou utratí

Mediální výstup z VIP akce, pořádané SČOK, s guvernérem České národní banky Miroslaven Singerem

Oživení světové ekonomiky bude nadále brzděno různými riziky, celkově jsou však nižší, než před rokem. V rámci středeční pracovní snídaně Slovensko-české obchodní komory v Praze to uvedl guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer.

„Krátkodobým rizikem je stále oživení ve tvaru ´W´, tedy riziko druhého poklesu. V poslední době stále častěji vyvstává otázka měnových válek a protekcionismu," varoval guvernér.

Jako třetí a možná největší krátkodobé riziko Singer zmínil vysoké deficity veřejných financí a rychlý vzestup zadlužení vlád. „Vyjádření deficitu formou poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) bývá někdy problematické. Podle mě je výstižnější, když řekneme, že Česká republika si aktuálně půjčuje každou sedmou korunu, kterou utratí. Pokud se podíváme třeba na Řecko a Irsko, ty si půjčují každé třetí euro. A velkou část z toho navíc na splácení úroků," upozornil guvernér.

Mezi dlouhodobá rizika pro globální ekonomiku podle něj patří nízký hospodářský růst (tzv. „nový normál") a nerovnoměrný vývoj světových ekonomik. Jde především o oživení v Asii v kontrastu se „ztracenou dekádou" v USA. „Setkal jsem se i s názorem, že globální krize vlastně neexistuje. Je to především krize USA a Evropy," doplnil Singer.

Číst dále...

Jak učinit Česko a Slovensko opět konkurenceschopné?

Česko a Slovensko toho mají historicky mnoho společného a i po rozdělení federace spojuje obě země řada vazeb, ať už personálních, tak ekonomických. Nejinak je tomu v oblasti konkurenceschopnosti a zahraničních investic. Velký zájem investorů z předchozích let se přesunul více na Východ a obě země teď stojí před otázkou, jak svou konkurenceschopnost a zájem zahraničních investorů znovu zvýšit.

Obrat do Asie

Česko a Slovensko zažily dosud největší boom zahraničních investic ještě v relativně nedávné době. V letech 2000 až 2007 patřily obě země doslova mezi miláčky investorů, podobně jako některé další státy v regionu střední a východní Evropy. Důvodem byl nejen růst velkých okolních ekonomik, na kterých jsou obě země kvůli své otevřenosti silně závislé a v době rozkvětu tak z jejich rozvoje rovněž profitují, ale i relativně levná pracovní síla nebo možnost využít v investičních projektech fondy Evropské unie.

Před třemi lety však nastal postupný obrat. Velké ekonomiky začaly růst pomaleji, objem disponibilních zahraničních investic spolu s tím začal klesat a rovněž česká pracovní síla přestala být tak nákladově efektivní, jako v minulosti. Zájem investorů se začal postupně obracet směrem na východ, především do Asie, a novými favority investorů se staly země jako Čína nebo Indie. Česko i Slovensko však nadále mají šanci svou konkurenceschopnost získat zpět. Musí však myslet více dopředu než dosud.

Číst dále...

Postavme národní sport přetáčení tachometrů mimo zákon

Podle odhadů expertů u nás byla kvůli stáčení kilometrů u ojetých vozidel jen v loňském roce způsobena novým majitelům škoda převyšující šest miliard korun. Celkově jezdí po našich silnicích zhruba milion takto „upravených" aut. Stalo se národním sportem auto před prodejem do bazaru nebo přes inzerát „stočit" aby zájemce stav tachometru neodradil. Stočením o desítky a někdy až stovky kilometrů lze zvýšit cenu vozu o desítky tisíc korun, a to v podstatě bez jakéhokoliv rizika. Současná legislativa je totiž naprosto nedostatečná a neumožňuje policii a soudům tento druh podvodu efektivně trestat. Není znám jediný případ odsouzeného podvodníka, který se takto obohatil. A na internetu najdete desítky firem, které tuto službu nabízejí.

Nešvar přetáčení kilometrů se lavinovitě šíří zejména během posledních let, kdy se do České republiky začaly po vstupu do EU a uvolnění pravidel ohledně maximálního povoleného stáří masivně dovážet vozy ze zahraničí. Jen naše společnost musela kvůli machinacím s ujetými kilometry v letošním prvním pololetí odmítnout 43 procent vozů nabídnutých k výkupu. V roce 2009 to přitom bylo 37 procent, o rok dříve o tři procenta méně. Vysvětlení je jednoduché: importované vozy už nedokážou konkurovat cenou obdobným ojetinám na tuzemském trhu. Tak je dovozci „upravují" aby se dostali k zisku. Kromě oblíbeného „omlazování", tj. pozměňování roku výroby, je velmi populární právě stáčení kilometrů. Tuzemští majitelé, kteří by jinak své vozy v konkurenci dovezených „stočenek" také neměli šanci prodat, se pak logicky musejí k „úpravě" tachometru odhodlat také.

Číst dále...